Víra, láska, naděje

Foto: Šperky Janonvsky: Víra, láska, naděje

Nevím jak Vás, ale mě uráží ta nebetyčná ignorace základních hodnot demokracie i humanismu a ta hloupost a chamtivost na prvním místě v podání letitých vexláků z Hradu i ze Strakovky.

Samotný Zleman a ta partička, co ho řídí, pokazili všechno na co sáhli. Jistě, nahrabali si u toho asi nějaké ty miliony, ale jinak prohráli ve všem, co si mysleli, že zvládnou.
Poslední, co se jim podařilo bylo zneužití Policie k represím, v době návštěvy Si Ťin-pchinga v Praze, ale to bylo už před čtyřmi lety. Dnes na ty kolaboranty už Čína kašle, Rusko je k ničemu nepotřebuje a pro ostatní svět jsou neviditelní.

Propadli se na dno svých očekávaných schopností, protože kde nic není, ani čert nebere.
Stát se nulou vlastního života je hodně smutný příběh a jak partička z Hradu, tak i stádo bílých koní Bureše už šlapou vodu z posledního.

Budou okolo sebe ještě kopat, ale i dělat stále větší chyby, navzájem se budou osočovat, na poslední chvíli ještě nakradou jak to půjde, ale už tuší a chytřejší už ví, že to mají sečtené.

Jejich bolševický koncept: "My jsme víc protože můžeme", je hodně zastaralý a vždy se proti bolševikům vrátil jako bumerang. Tento koncept demokracie vylučuje, neakceptuje.

Někdy to trvá déle, ale dnes už máme srovnání a (alespoň mně) je jasné, že tihle ne-lidé končí.

Je čas dívat se do budoucna a něco smysluplného dělat.