Zahnívající „Kůl v plotě“

AMI HOME! Praha Ruzyně, 30.03.2015

Dovětek k akci Dragoon Ride

Selhal dlouhodobě a intenzivně vytvářený mediální obraz Česka, jako státu s velkým sentimentem za totalitní komunistickou vládou dělnické inteligence, národu, který pošilhává po „jistotách“ despotických režimů v Rusku a Číně, který si neumí vážit svobody.

Kdo si vyzkoušel soudržnost mladých i starších, kooperaci Policie, Městské Policie s lidmi, radostnou náladu z toho, že křiklouni, komunisti a trollové nebyli vidět, musel, tak jako já, být pobaven večerním vystoupením Jaroslav Foldyny (mimo jiné i člena proruského pravoslavného bratrstva Řádu sv.Konstantina a Heleny, sdružujícího bývalé agenty StB, ruské oligarchy, atd.) a komunisty Jiřího Dolejše (z líhně budoucí moci, Prognostického ústavu).

Vypadá to, že dikce a slovník starých struktur se naprosto míjí se současnou dobou, odvolávání se na „lidi“, „řady lidí“, „většinu“ ve větách komunisty Jaroslava Dolejše zní stejně komicky jako legendární projev „kůl v plotě“ Miloše Jakeše na Červeném hrádku.

Bude zajímavé sledovat, zda populisti u moci otočí své postoje, když uvidí záběry tisíců lidí podporujících NATO a zanedbatelnou podporu proruských názorů. Výsledky veřejných průzkumů doložené „živými obrázky“ by je měly nasměrovat.

Osobní poznámka:
Děti chtěli vidět živého Jiřího Vyvadila, stejně, jako chtěli vidět např.: málo se vyskytující bílé tygry v ZOO v Liberci, ale k Ruzyňským kasárnám jsme dorazili až po škole, ve 14 hod a měli smůlu. Nakonec se uspokojili alespoň pohledem na jednoho živého komunistu a známého ukřičeného „taxikáře“. Příště by snad stálo za úvahu vybírat vstupné a utržené peníze posílat třeba na Ukrajinu.

Co třeba už za 5 let nějak takto

Cormac McCarthy, The Road, 2009. režie:  John Hillcoat

Amerika se, po dosažení energetické soběstačnosti (díky novým technologiím, břidlicovým plynům, ropě) a pod tlakem veřejného mínění, přestane angažovat ve zbytku světa.

Čína a asijské státy, díky rozkladu mocenské nadvlády, občanského odporu a nedostatečné schopnosti zásobit všechny, se dostanou do hluboké politicko-hospodářské krize.

Stále více nesourodá Evropa se propadne o staletí zpět a nacionalistické tendence zcela rozvrátí Evropskou Unii.

Rusko, vyhladovělé zbrojením a unavené z neustálé mobilizace proti všem, hospodářsky na dně, bez odbytu exportních surovin, přestane jako stát existovat a naplno se uplatní boj mezi skupinami lidí i militarizovanými oblastmi.

V Česku bude polarizovaná společnost stále více nezávislá na institucích, neb ty ztratí, díky Zemanovi, Babišovi a páté koloně, jakoukoli politickou legitimitu a nakonec i ekonomickou sílu. Odchod nadnárodních společností, ztráta exportních trhů a nedostatečnost samozásobování bude mít za následek prudký nárůst agresivity a podle hesla: „Co je doma, to se počítá“, se stát rozpadne v lepším případě na lokální společenstva, za účelem prostého přežití.

To vše pouze za předpokladu, že někoho, třeba v IS, v Kremlu nebo někde jinde nenapadne použít jaderné zbraně.

Tak nějak si dovozuji budoucnost současné geopolitické situace, pokud se včas nevzpamatujeme a agresorům nezačneme vzdorovat. A je lhostejno, zda jde o agresora imperiálního, vojenského (Putin, IS) nebo o agresora zla, populismu, lži (Zeman, Orbán, Babiš).

Příživníci

Stesk mocensko-oligarchické skupiny příživníků (tedy lidí co netvoří hodnoty, ale jen sají z jiných zdrojů) po tupém výrazu, poslušnosti a strachu spodních 10-ti milionů, jak to definoval Zeman, dělá divy.
S každou významnější neřešenou kriminální kauzou, povolebními politickými kotrmelci, novými zbytečnými zákony, matoucími výroky, resp. sofistikovanými lživými prohlášeními a v neposlední řadě i cílenými útoky na základní atributy mravního myšlení, dobrých tradic a slušného chování obecně ...
se snaží utvářet apatické stádo ovcí, které ani nebékají a jen dávají mléko, vlnu a časem i maso.

Z posledních dní, tedy zejména z průběhu a výsledku prezidentské volby, bylo možno vysledovat jejich zbraně a prostředky zřetelněji než jindy.

Stručný soupis, jak příživníci ovlivňují ovce, následuje:

• Použít lež, pro dosažení mocenského úspěchu. (1)
• Volit slova, věty s tím, že cílím na nejnižší pudy, jako jsou nenávist, zlost, závist. (2)
• Používat urážky a neúctu jako základní přístup ke každému. (3)
• Drzost arogance vydávat za vlastní a pevný názorový postoj. (4)
• Jakoukoli odlišnost ihned znectít a prohlásit za nedodržení zákonů, odklon od dobrých konzervativních hodnot. (5)

A aby bylo zcela jasno i těm odolným, tedy poněkud natvrdlým ovcím, prohlásí ironickým posměchem arogance o lži: „Lež a nenávist je ta pravá podoba pravdy a lásky, vy pošahaní idealisté“, čímž završí proces destrukce hodnot, tedy normalizace stáda. Nestačí útok na skupiny, jednotlivce, eliminace dobrého, ale vytáhne i eso z rukávu:
„Pokud to vám, snílkům a idealistům, ještě nedošlo, tak pravdu a lásku vlastní ten, kdo má moc. Pravda a láska nejsou nezvratitelné hodnoty. Pro nás, mocensko-oligarchické skupiny příživníků, jsou to jen slova za která si nic nepořídíte. Moc a peníze máme my.“

Zdroje:

Prezidenti:

1) Zeman

2) Klaus, Zeman

3) Zeman

4) Klaus

5) Klaus

Mráz přichází z hradu

Roman Janoušek a Pavel Bém na golfu.
Fotografie z webu golf.cz, z akce: Prezident's Golf Cup 2009,
tedy akce pořádané Václavem Klausem,
kam si pozval "ty své".
S úctou děkuji autorovi fotografie:
Antonínu Krčmářovi.

Už dříve jsem si dovolil poukázat na román Michala Viewega (zde) a rád bych tak učinil znovu.

Poněkud unavený z hlouposti, nadutosti a nekritické sebestřednosti divných lidí, kteří se vyskytují v politicko-mediálním prostoru našeho státu, mne potěší každá snaha o změnu.

Alibistické a pohodlné plavání po povrchu skutečností, jako náhrada za pohled s vlastní odpovědností. Tolik oblíbená a ukrutně nudná chůze s davem, jako prostředek k alespoň nějakému uplatnění vlastního ega. Netolerance k čemukoli složitějšímu než je žrádlo a hovno, jako princip obrany proti nekonečné rozmanitosti světa.

Je hodně možností, jak se vypořádat s vlastními rozhodnutími, s vlastní životní cestou. Vždy byly a budou velké skupiny manipulovatelných lidí, kteří z různých důvodů nedokáží být odpovědní sami za sebe. Není lehké dívat se do zrcadla, pokud se z něj na vás dívá hloupost, lež, pokrytectví a ztráta ideálů. Pak je snadné semknout se v šiku se stejně frustrovanými, vytvořit si pseudo-pravdy, skupinově mlátit do stolu, podjebávat ty odvážnější a slepě prskat na všechny strany.

V různých obdobích dějin jsou různé podmínky pro život. Někdy mají navrch pravdoláskaři, jindy zase lžinenávistníci. Ano, po 17. listopadu 1989 byl velký hlad po pravdě a lásce, kterému podlehli i alibisté, ale pak přišlo dlouhé období formálně ustanovené v roce 1998 Opoziční smlouvou, které trvá dodnes a kde neplatí pravidla, pravda ani morálka, ale jen možnost být nebo nebýt kolaborantem v politicko-ekonomických spolcích.

Otevřený, Haškovsky vtipný a jasný popis takovýchto spolků je obsahem knihy: „Mráz přichází z hradu“. Každá snaha o poučení z historie nebo snaha o popis reálií doby se tak stává nahlodáváním struktur. Kdo pamatuje bezvýchodnost normalizačního Československa a následný údiv, jak snadné bylo tu bezvýchodnost prolomit, si musí klást otázku, zda opět nejsme před dalším 17-tým listopadem. I když jsou historicko-politické reálie jiné, jedná se o stejný model chování společnosti. Jde jen o to, kdy dojde většině trpělivost nebo kdy začne mít rozkrádání státních peněz politicko-ekonomickými spolky dostatečný vliv na „žrádlo a hovna“ i těch, co nevidí dál, než na práh svého alibismu.

Následuje vymazlená ukázka ve stylu: „Král je nahý“ z knihy Michala Viewega: „Mráz přichází z hradu“:

Roman Janoušek ... a tak záměrně bryndal, aby udělal dojem na Rampulu s Grygárkem.
„Zhasněte ty světla, kurva!“ zvolala Nagyová na barmana.
„Je boží den. Víte,  kolik dneska stojí elektřina?“
Barman zhasl.
„Ne,“ řekl ztěžka Martin Roman. „Kolik?“
„Pět kun,“ škytl Husák.
Ten je úplně na prach, pomyslel si Roman Janoušek. Jako já. Absurdní poznámka náměstka policejního prezidenta nicméně vyvolala výbuch veselí.
„V noci jenom tři,“ plácl generál Lang.
„To je takzvaná noční kuna,“ řekl Háva.
Všichni se smáli.
„I tři kuny jsou kurevsky hodně,“ namítl Dospiva. „Na to si kurva musíme posvítit.“
„No tak to kurva nechte!“ zaječela na barmana Nagyová.

Vysvětlivky ke jménům:
Roman Janoušek - český podnikatel a miliardář, médii označován za pražského krajského kmotra.
Vlastimil Rampula - Státní zástupce, médii označován za „zametače kauz“.
Libor Grygárek – Náměstek vrchního státního zastupitelství.
Jana Nagyová – Ředitelka kabinetu premiéra Nečase.
Martin Roman – Do 05.09.2011 předseda představenstva ČEZu. Nejbohatší zaměstnanec v ČR. Z monopolních zisků ČEZu údajně financoval politické strany.
Jiří Lang – Ředitel BIS, médii označován za „ochránce StBáků v BIS“.
Richard Háva – Podnikatel, ovládá podnikatelské skupiny kolem firem Omnipol a Zenit, přítel Miroslava Kalouska.
Marek Dospiva – Miliardář, spolumajitel investiční společnosti Penta.


Omluva: Citlivějšímu čtenáři se omlouvám za použití slova "hovno".