 |
| kutlime.wordpress.com |
Košile bližší kabátu, tedy prospěcháři, oportunisté, měli za totáče navrch. Pragmaticky přijali tezi, že jejich osobní prosperita, bez ohledu na imaginární obsah slov jako morálka, etika, svoboda, humanismus a pravda, je nejvíc. Ohnout páteř, sklopit hlavu a žít "jak se má", prostě bylo výhodné. Když člověk nezlobil a zapojil se do Systému, měl přístup k lepšímu masu i lepšímu vzdělání pro své děti.
Za totality jsem to nikomu nevyčítal a ani dnes tyto poklesky za totáče nikomu normálnímu nevyčítám. Nakonec, nejsem žádný soudce a ani na to nemám žádné právo.
Pro boj se zbytnělým Systémem, všude přítomnou StB, tupými Lidovými milicemi, nevzdělanými komunisty a různými utajenými práskači, musel být člověk vybaven velmi pevnými zásadami a navíc mít vlastnosti masochisty.
Aby byl za totáče člověk dobrý slouha, musel se zmenšit, aby ani o milimetr nevyčníval. Neviditelnost a malost byly základní předpoklady úspěchu v totalitě. Píši o totalitě za normalizace. (V padesátých letech musel být první u podpisu petice za vraždu, ale to už je dávno a s dneškem to prozatím ještě nesouvisí.)
Za normalizace se pochopitelně našli i extrémisté, kterým nestačilo "žít jak se má", ale měli větší ambice. Dobrovolně spolupracovali, donášeli, vymýšleli si nepřítele vedle v domě, byli prostě zlí, závistiví, nenávistní a v naprosté většině případů mentálně nedostateční, hloupí. Jejich nebezpečnost vyplývala z jejich hlouposti, neschopnosti se uplatnit svými schopnostmi, intelektem nebo zručností a záviděli. Závist a nepřejícnost byla jejich základní vlastnost. Kozu nemám a Tobě chcípne, neb zařídím, aby jsi neměl na to ji uživit nebo i kdybych ji měl otrávit sám.
Poněkud děsivě se návyk ohýbání páteře, klopení hlavy a exrémismus projevuje stále a možná čím dál více.
Průzkum Medianu z prosince 2023 ukazuje, mimo jiné, i procenta "pevného jádra" preferencí sněmovních voleb. Nejde o odhad celkového zisku v parlamentních volbách, ale o odhad množství voličů, kteří své slouhovství nebo extrémismus nikdy neopustí.
Zapřísáhlých slouhů jakéhokoli režimu, který nabízí benefity za ohnutou páteř je 27,5 % a extrémistů pak cca 8,5 %. Těchto 36 % občanů s volebním právem bude volit kohokoli, kdo jim za ohnutou páteř a sklopenou hlavu slíbí pár grošů.
Přes toto číslo (36 %) nejspíše "nejede vlak" a bude stejné za totality, normalizace, v devadesátých letech i dnes.
Podle Václava Havla stačí už pouhých 6 % voličů, aktivistů, elit národa, kteří jdou příkladem, aby se změnila společenská atmosféra a došlo ke změnám jako v listopadu 1989. Z toho lze usoudit, že v nevyhrocené situaci se tato elita národa, která jde příkladem, pohybuje minimálně na polovině nebo ještě méně. Dejme tedy do čísel odhad, že 3 % voličů budou za jakýchkoli okolností volit alespoň tu nejpřijatelnější demokratickou alternativu.
Ze všech voličů si tedy můžeme škrtnout celých 42 %, kteří nejsou nijak ovlivnitelní okolnostmi.
Potíž je v tom poměru, který je dobře vidět na následujícím grafu. Když chcete vyhrát volby a je vám jedno jak, čím a s jakými následky, stačí naskočit na červený graf a ovlivnit min. 14 % volatilních voličů, kteří se přikloní ke svým košilím nebo vám naletí a nějaké jiné sliby.
Pokud se chcete držet zásad humanismu, pravdy, morálky apod., tedy docela nehmatatelných lidských hodnot, pak potřebujete zaujmout min. 47 % volatilních voličů.
Tento zcela zásadní nepoměr v úsilí získat volební vítězství hodnot nad sobeckostí je ta potíž, se kterou se současný (ale i minulý a budoucí) svět neustále snaží nějak vypořádat.
Když normalizovaný stát, vedený kádry z prostého lidu bez odborných kompetencí, dovedl hospodářství k nedostatku základních potřeb voličů, tak to byla tak extrémní situace, že i slouhové a prospěcháři dorazili na Letnou a s vidinou lepšího osobního života volili "Havla". To však byla extrémní situace, která se opakuje tak jednou za sto let. Nyní nežijeme v extrému a tak platí obvyklý poměr sil, znázorněný v grafu.
Proto se zdá, čím dál více, těžké udržet demokracii při životě. Proto se na Slovensku k moci opět dostal Fico, proto Orbán, Putin, Trump, AfD, SPD, ANO, atd.
Silám anti-humanismu, tedy zla, stačí přesvědčit 14 % voličů. Ne nutně zlem, ale klidně jinými sliby. Strach je pro tento případ nejsnažší prostředek. Strach z migrantů, sousedů, liberalismu, LGBT+, EU, z čehokoli.
Pak je tu ta druhá strana, která to má sice snažší v tom, že oslovuje lidi humanismem, což by mělo jít snadno, ale která má před sebou stále min. 47 % volatilních voličů, kteří se mohou rozhodnout i jinak než tak, jak by se od člověka-humanisty dalo očekávat. Důvodů, proč se humanista rozhodne jím nebýt může být více a ani si to dotyčný nemusí uvědomit. Třeba se mu nelíbí leader demokratické části politické části spektra, nebo je ten leader nějaká ženská, nebo není dost výřečný, nebo, nebo, nebo.
Vše výše uvedené skvěle shrnul Václav Havel v říjnu 2011, kdy řekl: "Až to bude nejblbější, tak najednou se to začne obracet k lepšímu."
Ano, to je pravda, která se v dějinách vždy projevila. Nemáme komunismus navždy, nemáme ani třetí říši na věky, jako Fénix z popela (Šoa) vznikl stát Izrael, bylo zrušeno otroctví a segregace, LGBT+ získávají postupně práva, tradiční rodina, kde chlap je výhradním majitelem své ženy i dětí je na ústupu, ... a jednou dojde bezpochyby i na další nehumánní externality, ale otázkou je, jak zabránit tomu, aby muselo docházet extrémům, selhání humanismu, aby se ustálila procenta volatilních voličů ve prospěch lidství, které není postaveno na zákonech džungle. (Zákony džungle jsou pochopitelně zcela v pořádku, pokud se jich neúčastní člověk, budující smysluplnou-kooperující civilizaci.)
Shrnutí
Touto úvahou jsem chtěl naznačit předpoklad, že nesoutěžíme v poměru 50/50 zda vydrží demokracie a humanismus, ale v poměru 36/3 s tím, že jde o poměr pevného jádra zla, což je neskutečných 36 % voličů a na druhé straně pevného jádra dobra, což jsou pouhá 3 % voličů. Pevné jádro voličů zla je tedy 12x větší než neochvějné pevné jádro voličů dobra. Vždy to tak bylo a bude a není to nic tragického, neb voliči jsou jen lidé, kteří z té džungle pocházejí.
Lidé však budou volit a stačí, aby si vzpomněli, že lidmi jsou, že nejsou zvířata v džungli, že momentálně silnější sice může dát ránu, ale nepřežije věčně. Tak jako nepřežil komunismus, třetí říše, mlácení své ženy a dětí, časem nepřežije i ‚léčba' homosexuality vypalováním mozkových buněk, fanatické vraždění dehumanizovaných protivníků, atp.
Závěr
Víra v lidskost je nedílnou součástí dějin lidstva. Matematicky se snažím ukázat, že je to velmi těžký a dlouhodobý boj. Jsme však už skoro u cíle. Tak jako vždy.
Zdroje
1. Průzkum Median - ZDE
2. Vládneme, nerušit - ZDE
