Takový testament

foto: muzeumhk.cz

Pozitivní je, že jsme srovnali krok s Amerikou. Měli Trumpa, my Zemana a Bureše. Mají Bidena, my Fialu. Nejsme v tom sami, ale v potížích jsme všichni. Humanismus má potíže.

Zdá se mi, že jsme si ale ještě ani zdaleka nesáhli na samé dno.

2/3 Václaváku lidí, kteří z různých důvodů mají potřebu protestovat, zjednodušeně řečeno, proti humanismu, je letitý, momentálně poněkud více viditelný a zhmotnělý problém.

Ti lidé tu byli vždycky, za Protektorátu, v padesátých i osmdesátých letech za totáče, po revoluci, ... a jen tak nezmizí.

Bližší košile kabátu, co je doma se počítá, ... já, já, já. To je silná mantra.

Sprostě pragmatičtí a klidně i intelektuálně méně vybavení politici, tužící po uznání, tedy po moci a vlivu, použijí jakékoli nástroje k ovládání těch ještě méně vybavených. A nejen oni.

Zkáza humanismu je již opakovaně ochlokracie, kdy plebs dostane příležitost spojit síly a za všechny vlastní osobní neúspěchy a frustrace někoho jiného obvinit. Už se to v dějinách lidstva stalo a není důvod, aby se to neopakovalo. Plebs dějiny nezkoumá.

Dlouholeté plivání špíny z Hradu, ukázka toho, že být vekslák s čímkoli může vést do Strakovy akademie, že lze chrlit nenávist a tím si polepšit, jsou argumenty pro boj. Boj za sebe, jen za sebe, proti své uvědomělé malosti, společenské neuznanosti a tedy ukřivděnosti. Samé emoce, ty špatné.

Potíž ale není v té části společnosti, která je neuznaná a ukřivděná, ta tu byla vždycky. Potíž je v tom, že zde není žádný morální maják, etický etalon, tradice, prostý příklad toho, že to jde jinak, ukázka toho, že skoro každý má humanismus v sobě a že jeho naplňování, je cesta pro osobní štěstí i pro ostatní.

A není to zas tak složité. Stačí k tomu otevřenost, pravdivost, vize a smysluplný cíl.

Většina z nás zažila dobu, kdy to šlo. Kdy se společnost nadechla, rozveselila a měla naději v budoucí čas. Bohužel se nenašel nástupce a velmi záhy se nastolil starý koncept: Košile blíže kabátu, co je doma se počítá. Rozděl, ovládej, panuj.

Najednou se uplatnil poslušný manžel Livie Klausové a další hromada poskoků zcela jiné civilizace, Ruska.

Extravagantní samožer Zeman, podnikavci se vším jako Kožený, Tykač, Potáč, Holeček, Kellner, Babiš a další, tady vytvořili jiný svět. Jejich svět.

Tihle "velcí kluci" však bohužel asi netuší, že bez lidí jako Havel nebo Čaputová, se i ten jejich svět zhroutí. Svět bez liberální demokracie a se ztrátou vlivu "velkých kluků" se nutně stane sociálně, ekonomicky i lidsky neudržitelný. Jsme toho svědky.

2/3 Václaváku je varování. Varování pro současné "velké kluky" i pro každého jednotlivce. Je čas se probrat.

Velcí kluci, ten Váš svět se může lehce zhroutit a pak si s vaší mocí a všemi penězi, vlivem a egem můžete tak akorát vystlat svou vlastní rakev, tak jako i budoucnost svých dětí. Plebs bez naděje vás sežere.

Velcí kluci

Obrázek z netu nemající nic společného s textem.

Po moha letech mi docvaklo, proč Zleman opakovaně tvrdí, že novináři jsou blbci. Stejně tak mi docvaklo, proč jsou osoby jako Zleman, Klaus, Tvrdík, apod. stále v pohodě. Vědí, že lidé a novináři mnoho neovlivní.

Dokud budou novináře ovládat majitelé jejich vydavatelských domů a dokud Ti nezávislí nebudou mít informace nebo odvahu informace zveřejňovat, pak nám bude vládnout většina. Většin z osmi, tedy pět z osmi oligarchů. Jeden z bývalých premiérů jim říkal: "velcí kluci".

Političtí komentáři se předhánějí, kdo výstižněji  analyzuje volební šance kandidátů, kdekdo na sítích předpovídá co je nutné a potřebné aby se něco stalo, zprávy v různých TV se liší podle toho, kdo je platí, ČT se snaží donekonečna vyvažovat, ČRo už to vzdalo a nemá personál ani na aktuální běžné vysílání a ztrácí svůj kredit.

Přemýšlel už někdo nad tím, proč některé podnikatelské subjekty, resp. osoby, v ČR sponzorují politické kampaně?

Opravdu si někdo myslí, že zaslání milionů korun přes desítku navázaných firem je bezúročné?
Nebo jinak. Když se velcí kluci dohodnou, komu přispět a komu ne, co to udělá s politickou soutěží? Zákon stanovuje limity na politické kampaně a např. prezidentská kampaň potřebuje minimálně 150 milionů, aby byla úspěšná, i když je limit 40+10 milionů.

Podle odhadů odborníků  byly např. náklady na volební kampaň Zlemana, ale i pana Drahoše, vysoko přes 100 milionů. Čím více peněz v igelitkách, tím více vlivu, pochopitelně. Jak je to možné?

Jednoduše.
Když se velcí kluci dohodnou, nic není problém. Prostě si vyberou svého koně, dodají mu peníze a zařídí si svůj vliv a pak si ještě vyberou jiné kandidáty, kterým nedají ani pětník a svým vlivem zabrání ve sponzorování i dalším pohůnkům.
Když je hlavní leader kůň ne zcela jistý, zaplatí si rovnou bílé koně dva, Áčko i Béčko, tak jako v minulých volbách.

Sponzorování politiků, politických stran i prezidentů je v kompetenci pěti z osmi velkých kluků, zejména potom, když ten hlavní kluk už nemůže mít vliv.

Dobré by bylo, uvést zde konkrétní jména těch pěti z osmi. Sice jména znám, ale k čemu by to bylo? Nejsem a nechci být František v Českém Brodě ani Tomáš v Ústí nad Labem, pardon.

Stačí si jen uvědomit, co rozhoduje o tom, kdo bude nebo nebude kandidovat v politice na jakoukoli funkci, tedy i na prezidenta.

"Velcí kluci" to vědí.
My voliči se tu ale ještě rok budeme dohadovat, přesvědčovat, překřikovat, argumentovat, dokazovat a vymýšlet co a jak je správně.

Chléb a hry, jako vždy. Otázka ovšem je, zda bude i ten chléb. 

I za rok.