Akce: Vidkun Quisling stále dokola

Autora nevím jistě. Tuším, že pan Viktor Doležal.

Přemýšlím o motivacích všech kolaborantů se zločinným komunistickým režimem a když na chvilku opomenu programově bezohledné kariéristy, kterých za každého režimu opravdu není většina, pak zbývají jen lidé, kteří chtějí dopřát své rodině, dětem i sobě, alespoň standardní život.

Bylo to tak za protektorátu, za komunistů, na "divokém západě" v devadesátkách, v období opoziční smlouvy a je to tak stále, i za Babišovců, tedy oživlých StBáků.

Ti, co mají zbytky cti sice kolaborují, ale nedemonstrují to příliš veřejně, jen v míře nezbytně nutné.

A pak jsou Ti další, "srdcaři", co si to musí ospravedlnit, dokázat ostatním, že oni to myslí dobře, mají srovnané svědomí, že s kolaborací je např. možné měnit věci zevnitř, samotnou kolaborací omlouvají své "rodinné" svědomí.

Až po Babišismu přijde např. komunismus, anarchismus, Kotlebismus nebo totalita, vždy budou připraveni ti správní "srdcaři" obhajovat do poslední kapky krve svůj svědomitý přístup.
Kolaborace "srdcem", jako možnost věřit v dobro, přes jistou oprávněnost zajistit rodinu, je neskutečná zrůdnost. Je to minimálně druhá mocnina zla, páchaného na sobě.

Nejsem soudce, ale před takovými lidmi klobouk nesmekám, i když to myslí zcela "upřímně".