17.11. 2021 ÚVN, foto: Hrad

17.11. 2021

Zleman v nemocnici zdržuje ustanovení nové vlády, probraný z deliria škodí:

Zleman ví, že je škůdce. Ta jeho zatrpklost a strach z nemohoucnosti ho dělá o něco živějším, než je realita. On prostě škodit chce. Je to jeho životní poslání, předvádět se, šokovat, zdržovat a ukazovat se, a to i se zbytky své stařecké zášti. Nemá na výběr konat jinak. Setrváváním na svém postoji k žití je jediná cesta, jak ospravedlnil svou existenci. 

Musím uznat, že jeho snaha škodit mu dává překvapivě velkou sílu přežívat, kterou by, kdekdo jiný v jeho marném stavu, už dávno ztratil.

Ta urputnost nevzdát se, stále škodit a potvrzovat oprávněnost žít a dýchat jen ze svého zlého sobeckého ega, je obdivuhodná. 

Možná mu ani nikdy nedojde, co dělá špatně. Přál bych mu, aby mu nedošlo, že byl vlastně na světě zcela zbytečný: Sobě, ani nikomu jinému, nic pozitivního, veselého, pravdivého ani spravedlivého nepředal. 

A to nezmiňuji pojem "láska", což je nejspíše zcela mimo jeho chápání.

Je relikt minulosti, poslední závan zatuchlého zla. 

Tak jednoduché to je.