Fragment sochy VH |
Už mnoho let předtím jsme sice žili v post-listopadové éře, ale 18. prosinec 2011 byl hodně smutný den pro každého, kdo věří základním lidským hodnotám.
Trvalá snaha oligarchů, komerčních klanů a šedé ekonomiky rozšiřovat svou moc se zhmotnila jejich podílem na politické moci. Nemáme už politiky, ale kuplířskou a obchodní partičku za prezidentem, oligarchu sedícího na státním rozpočtu, krajské zastupitele financované místními podnikateli, starosty podporované developery, atd.
Politika, správa věcí veřejných, se seschla na různé ostrůvky pozitivní deviace, tedy občanské aktivity, na jednotlivce, kteří se navzdory své práci, rodině a zajištění běžného života snaží ve volném čase upozorňovat, motivovat a burcovat sebe i veřejné mínění.
Zvolená politická reprezentace nesleduje hodnotové cíle, ale grafy mediálních agentur. Politici nehledají co je správné, odpovědné a potřebné, ale co se z hlediska PR své osoby bude vhodnější.
Václav Havel nám nechybí jako vůdce nebo ikona sentimentálních vzpomínek, ale jako zrcadlo našich duší a srdcí, které uměl oslovit a probouzet k životu.