Mráz přichází z hradu

Roman Janoušek a Pavel Bém na golfu.
Fotografie z webu golf.cz, z akce: Prezident's Golf Cup 2009,
tedy akce pořádané Václavem Klausem,
kam si pozval "ty své".
S úctou děkuji autorovi fotografie:
Antonínu Krčmářovi.

Už dříve jsem si dovolil poukázat na román Michala Viewega (zde) a rád bych tak učinil znovu.

Poněkud unavený z hlouposti, nadutosti a nekritické sebestřednosti divných lidí, kteří se vyskytují v politicko-mediálním prostoru našeho státu, mne potěší každá snaha o změnu.

Alibistické a pohodlné plavání po povrchu skutečností, jako náhrada za pohled s vlastní odpovědností. Tolik oblíbená a ukrutně nudná chůze s davem, jako prostředek k alespoň nějakému uplatnění vlastního ega. Netolerance k čemukoli složitějšímu než je žrádlo a hovno, jako princip obrany proti nekonečné rozmanitosti světa.

Je hodně možností, jak se vypořádat s vlastními rozhodnutími, s vlastní životní cestou. Vždy byly a budou velké skupiny manipulovatelných lidí, kteří z různých důvodů nedokáží být odpovědní sami za sebe. Není lehké dívat se do zrcadla, pokud se z něj na vás dívá hloupost, lež, pokrytectví a ztráta ideálů. Pak je snadné semknout se v šiku se stejně frustrovanými, vytvořit si pseudo-pravdy, skupinově mlátit do stolu, podjebávat ty odvážnější a slepě prskat na všechny strany.

V různých obdobích dějin jsou různé podmínky pro život. Někdy mají navrch pravdoláskaři, jindy zase lžinenávistníci. Ano, po 17. listopadu 1989 byl velký hlad po pravdě a lásce, kterému podlehli i alibisté, ale pak přišlo dlouhé období formálně ustanovené v roce 1998 Opoziční smlouvou, které trvá dodnes a kde neplatí pravidla, pravda ani morálka, ale jen možnost být nebo nebýt kolaborantem v politicko-ekonomických spolcích.

Otevřený, Haškovsky vtipný a jasný popis takovýchto spolků je obsahem knihy: „Mráz přichází z hradu“. Každá snaha o poučení z historie nebo snaha o popis reálií doby se tak stává nahlodáváním struktur. Kdo pamatuje bezvýchodnost normalizačního Československa a následný údiv, jak snadné bylo tu bezvýchodnost prolomit, si musí klást otázku, zda opět nejsme před dalším 17-tým listopadem. I když jsou historicko-politické reálie jiné, jedná se o stejný model chování společnosti. Jde jen o to, kdy dojde většině trpělivost nebo kdy začne mít rozkrádání státních peněz politicko-ekonomickými spolky dostatečný vliv na „žrádlo a hovna“ i těch, co nevidí dál, než na práh svého alibismu.

Následuje vymazlená ukázka ve stylu: „Král je nahý“ z knihy Michala Viewega: „Mráz přichází z hradu“:

Roman Janoušek ... a tak záměrně bryndal, aby udělal dojem na Rampulu s Grygárkem.
„Zhasněte ty světla, kurva!“ zvolala Nagyová na barmana.
„Je boží den. Víte,  kolik dneska stojí elektřina?“
Barman zhasl.
„Ne,“ řekl ztěžka Martin Roman. „Kolik?“
„Pět kun,“ škytl Husák.
Ten je úplně na prach, pomyslel si Roman Janoušek. Jako já. Absurdní poznámka náměstka policejního prezidenta nicméně vyvolala výbuch veselí.
„V noci jenom tři,“ plácl generál Lang.
„To je takzvaná noční kuna,“ řekl Háva.
Všichni se smáli.
„I tři kuny jsou kurevsky hodně,“ namítl Dospiva. „Na to si kurva musíme posvítit.“
„No tak to kurva nechte!“ zaječela na barmana Nagyová.

Vysvětlivky ke jménům:
Roman Janoušek - český podnikatel a miliardář, médii označován za pražského krajského kmotra.
Vlastimil Rampula - Státní zástupce, médii označován za „zametače kauz“.
Libor Grygárek – Náměstek vrchního státního zastupitelství.
Jana Nagyová – Ředitelka kabinetu premiéra Nečase.
Martin Roman – Do 05.09.2011 předseda představenstva ČEZu. Nejbohatší zaměstnanec v ČR. Z monopolních zisků ČEZu údajně financoval politické strany.
Jiří Lang – Ředitel BIS, médii označován za „ochránce StBáků v BIS“.
Richard Háva – Podnikatel, ovládá podnikatelské skupiny kolem firem Omnipol a Zenit, přítel Miroslava Kalouska.
Marek Dospiva – Miliardář, spolumajitel investiční společnosti Penta.


Omluva: Citlivějšímu čtenáři se omlouvám za použití slova "hovno".