Jsou sociální sítě něčeho příčina?

Foto, zdroj: dvms.webador.com

Si tak trochu přemýšlím, zda jsou ty nebezpečné sociální sítě (dále jen "socky"), ovládané sofistikovanými algoritmy i zadáními od vlivových agentur, skutečně tak silné, aby měnily náladu ve společnosti, v důsledku i výsledky různých demokratických, tedy většinových, voleb.

Když si představíte život bez internetu, tedy zejména sociálních sítí, pak by se současný svět možná zpomalil z minut na hodiny, či dny, ale jinak by bezpochyby zůstal stejný.

Benjamin Netanjahu by testoval co unese Šoa, Putin by překračoval všechny mezinárodní smlouvy, Sasové by volili AfD, Češi Korejce i StBáka, ... Nejspíše by se nic zásadního nezměnilo. Jen by vše mělo zpoždění o asi tak o jeden den, než to vyjde v novinách nebo to odhlásí v televizi nebo v rádiu.

Nářek nad neblahým vlivem sociálních sítí je nesmyslný. Nedělají nic jiného, než že Vám umožní vidět a slyšet co chce někdo jiný o sobě sdělit o den či několik dní dříve, než Vám to někdo jiný řekl osobně. "Socky" nejsou natolik originální, aby názor v místní hospodě byl jiný, spíše naopak.

Rádia, TV, zpravodajství, filmy, škola, rodina, vzdělání, inteligence, četba,. ... to vše jsou vlivy, které utvářejí osobnost. To, že to "socky" urychlují nic nemění na faktu, že každý je za svá slova i své činy odpovědný zejména sám sobě. 

Nelze si neustále stěžovat na "socky", tedy sociální sítě, že umožňují projevy a sociální vazby extremistům, nehumanistickým skupinám a jsou příčinou potíží v demokratických volbách. Jsou jen tím, co v lidech ta jako tak je, tedy potřeba sdílet své a přijímat jiné informace, názory, pocity, nálady i potřeby, bez ohledu na pravdivost. 

Potřeba se nějak dobře uplatnit, prosadit, odlišit a vítězit, je pro člověka relevantní, smysluplná, oprávněná  a pochopitelná, bez ohledu na motivaci. S tím se lze jen smířit.

Nejde o to, zda vítězí dobro, či zlo, demokracie nebo totalita, StBák nebo profesor, zežloutlý neúspěšný podnikatel nebo vysloužilý kongresman, ale o to, zda jsme schopni pochopit zásadní význam pojmů jako humanismus, lidskost, osobní svoboda-odpovědnost, resp. kolik takových lidí přijde k volbám a zda ti, co takovým pojmům zcela nerozumí pochopí, že jsou to obsahově stejné pojmy jako: šťastný život, rodina a láska.

Cílené nadbíhání, které aplikují PR teamy se svými kandidáty, skupinám obyvatel, co se o politiku a veřejný život nezajímaly a nezajímají, by se dělo stejně, i bez sociálních sítí a řetězových eMailů.