Lze odmítnout humanismus?

Lennonova zeď, Praha

Pana Alexandra Tomského si vážím, jeho jasně konzervativní a pragmatické názory mi nebyly cizí. Vzhledem k osobnímu sentimentu jsem nedokázal odvrhnout jeho neurotické a nacionalisticky podbarvené odmítnutí uznání hodnot člověka a lidskosti a dvakrát jsem si pustil záznam jeho argumentací proti humanismu v pořadu: "Pro a Proti".

Bez obalu prohlašuji: KGB, Putin, Konvička, Ortel, Klaus, Babiš i Zeman a další jsou naprosté nuly, pokud je poměříte s intelektuálním fašismem, jaký předvedl český politolog a nakladatel, překladatel z angličtiny a češtiny: Alexander Tomský.

Komprimované citace z pořadu ČRo Plus "Pro a Proti" z 26.11.2015:
- Humanismus je kult.
- Humanismus je politické náboženství.
- Humanismus 200 let popírá úkoly politiků.
- Humanismus ničí Evropu.
- Humanismus je nesmysl.
- Víra v lidstvo chce zničit národy.
- Důstojnost člověka neexistuje.
- Zapomeňte na zákonnou povinnost (tedy Všeobecnou deklaraci lidských práv odsouhlasenou OSN v roce 1948)
- Pozitivismus je nemorální.
- Angela Merkelová zešílela všeobecným lidstvím (humanismem).
- Zavřít hranice.
- Je nutné vycházet z přání občanů, ne z politických ideálů.

Pokud převedete prohlášení Alexandra Tomského do pár stručných vět, pak jsem se dozvěděl:
- Lidé si nejsou rovni, některé národy jsou víc.
- Humanismus lze uplatnit pouze v rodině, maximálně v rodinném klanu.
- Pomáhat lidem v nouzi je nesmysl.
- Pokud je Evropský politik lidský a není nacionalista, je šílenec.

Opět se vynořil další reálný Ellsworth Toohey, postava z románu Ayn Rand, tedy Alexander Tomský. Pro sebe tedy doplňuji seznam bezcenných intelektuálů:
- Literární otec bezcenných intelektuálů: Ellsworth Toohey
- Aktuální guru bezcenných intelektuálů: Avram Noam Chomsky
- Již zapomínaný český guru bezcenných intelektuálů: Václav Klaus
- Historik ÚSD AV ČR, také bývalý ředitel odboru u presidenta Václava Klause: Antonín Kostlán
- Studentka na FF UK: Kristýna Drápalová
- Český politolog a nakladatel, překladatel z angličtiny a češtiny: Alexander Tomský

Více informací o bezcenných intelektuálech zde: Intelektuální bezcennost.

Záznam ČRo Plus "Pro a Proti" z 26.11.2015 zde: Archiv ČRo

17. listopad 2015

Martin C. Putna, Protest proti fašismu.

Tolik negativní energie, která si dala sraz na Albertově, jsem ještě nezažil.

Nejsem přecitlivělý esoterik, ale chlap v letech, co už něco v životě zažil i napáchal, ale takovou koncentraci negativních emocí, takové stádo tuposti a hlouposti na jednom místě, to je unikát na který se těžko zvyká. Myslím, že naposledy to tu bylo s "Vlajkou".
A jak správě vystihl podstatu situace Martin C. Putna: "Kdo aktivně podporuje fašisty, je sám fašistou, Miloši Zemane."

Je potřebné podotknout, že na Albertově byly k vidění desítky stejných transparentů, desítky stejných triček a v okolí pak autobusy s hodně nepražskými značkami. Odhadem polovina demonstrantů mohla být dovezena na pivo do Prahy, ale je pravdou, že se k Albertovu hrnuly desítky natěšených křiklounů a při odchodu z Albertova to byl poměr tak 20 osob směr Albertov na jednoho, který šel opačným směrem.

Na piazzetě Národního divadla se proháněli kolaři, hrála kapela, což byla fajn akce, ale nijak se současným světem nekomunikující.

Odevzdávání karet pro příštího prezidenta minulo cílovou skupinu a nejpočetnějším účastníkem na Národní byly kolony Policejních aut.

U Národního muzea, nad Václavským náměstím, řvaly tisíce nácků a jen díky Policii se nesetkali s několika skupinami lidí pod koněm, kteří se přišli setkat ve jménu Dobré vůle.

Pak nastala chvíle na první reálný protest, tedy pochod na Hrad, s cílem připomenout prezidentu Miloši Zemanovi, že má dodržovat ústavu.
Ano, cestou jsem potkal mnoho dobrých lidí, známých a přátel a pan Martin C. Putna na konci pochodu přesně vyjádřil o co dnes především šlo na Albertově, ale je potřeba přiznat porážku.
Dnešní 17. listopad nevyhráli jen komunisti, ale i nacisti, xonofobové, atd. Hlavním vítězem ale byla hloupost a frustrace.

Zeman nejspíš vyhodnotil, že druhé volební jen s nespokojenými lidmi nedá a vsadil na kohokoli, kdo ho podpoří. Od ultrapravice, nácků, Svobodných, apod., přes pivní kulturu až ke komunistům. Ukazuje se, že egomaniactví a pomstychtivost jsou velmi nebezpečné vlastnosti.

Mimo setkání s přáteli při pochodu na Hrad je nutno vyzdvihnout jednu zásadní kladnou skutečnost. Policii se podařilo oddělit nácky a ostatní občany a nedošlo tak k přímé občanské konfrontaci, ke které zbrojí jejich prezident Miloš Zeman.

Tak jsem se byl podívat, jak je na tom naše soudnictví

Právě se sprejuje na podlahu. :)

Zpráva:
Dva aktivisté protestovali před poslaneckou sněmovnou proti tzv. Stanjurově pozměňovacímu návrhu k Zákonu o pomoci v hmotné nouzi, kvůli kterému spáchal v Ostravě na ubytovně jeden z ubytovaných sebevraždu. Aktivisté byli za použití značkovacího smývatelného spreje odsouzeni. Hlavní líčení, soud zasedl 4. 11. 2015.

Situace:
Po vyčerpání obvyklých možností jdete formou happeningu protestovat proti nějakému přílepku k zákonu. Happening probíhá před vchodem do poslanecké sněmovny.
Ochranka poslanců (z řad Policie) vás bezdůvodně zajistí, přivolá státní policii, ta si vás převezme a odveze k výslechu. Toto jednání je nezákonné a navíc pochopitelně nesmyslné.
Když už jste neoprávněně zajištěni, tak Policie, aby nebyla za hlupce, předá věc státnímu zastupitelství a postupně celá věc vyvrcholí u soudu s tím, že dva účastníci happeningu jsou obviněni z vandalismu, i když nevznikla žádná škoda!

Komunisti měli na šikanování občanů široce používaný paragraf: "Narušování veřejného pořádku", do kterého se vešlo cokoli. Dnes lze v chování Policie vysledovat podobný přístup.
Soud, kde by se měla prokázat trestní odpovědnost za vyjádření politického názoru formou happeningu, tak hodně překračuje meze a měl určit, zda si Policie, státní zastupitelství a soud budou krýt záda nebo se soud, jako poslední v řadě aparátu státní moci zachová smysluplně, podle práva a bude bránit demokracii.

Soud byl v podstatě o tom, zda je možné vyjádřit politický názor a možná naštvat pár poslanců nebo zda se pohybujeme ve státě, kde se svobodné projevy občanů neakceptují.
Snaha Policie trestat občanské protesty a vyjadřování názorů ve stylu: "My máme moc, vy poslouchejte", je děsivá. Kdo to zažil za komunistů, ví že se bavíme o nesvobodě, policejním státě a cestě k totalitní moci.

Sledování jednání soudu však bylo nadějí. Soudkyně nemohla rozhodnout okamžitě po příchodu do jednací síně a tak nechala jak žalobce, tak obhájce i obviněné mluvit, dokonce nechala provést rekonstrukci údajného vandalismu na podlaze v soudní síni, aby vyvrátila jediný argument žalobce.
Na závěr jednání soudkyně zprostila obžalované všech obvinění se slovy: "Je třeba brát v potaz kontext jednáni - šlo o happening, vyjádření politického názoru".
Pro tentokrát (a to se může státní zástupce ještě odvolat) soud zapůsobil jako ochránce demokracie a práva. Uvidíme, jak to bude v příštích kauzách, které se dají očekávat.

Podrobnosti zde: idnes