Neexistuje žádné ospravedlnění pro ty, co znovu a znovu jsou schopni ignorovat své svědomí. Snad jednou lze chybu tolerovat, poučit se a jít dál, ale dvakrát a víckrát už ne, to pak definuje rezignaci na jakékoli hodnoty vlastního já.
Takovéto rezignace vyžadoval minulý totalitní režim, byl jimi posedlý, neb si uvědomoval, že zlomený člověk je poslušný a nijak už nikdy v životě vzdorovat nebude.
Na odmítnutí vlastního svědomí, své vnitřní integrity a přijetí teze, že za nic nemohu, jen chci pro sebe a své děti trochu masa ze systému, si minulý režim založil svou moc.
Několik generací takto vyrůstalo a stále sklízíme dopady. Počínaje chamtivými důchodci a konče vnoučaty, které měly za vzor společenský prospěch a výhody těch, kteří se podřídili systému.
Když se pak objeví chamtiví lidé jako Klaus, Zeman, Babiš nebo GPP, dobře se v té situaci orientují. Vědí, že dělají jen to, co přináší moc, úspěch a peníze. Znají to a vůbec neřeší, že se z nich staly oběti, resp. ovce. Hlavouni a vůdci jim dávají alibi, že dělali dobře, že tahle cesta vede k výhodám a penězům. Omlouvá jejich selhání.
Těm, co to nevzdali pohrdlivě říkají: "křišťálově čistí", definují tak svou úroveň "čistoty", která snese jejich odloučení od svého vlastního svědomí.
PS: Ukázka je z filmu Slávky Horáka. "Havel".
