Kolektivismus myšlení

Koláž, kolorováno. P.D.

Akademická svoboda je jedním ze základů demokracie.

Historik PhDr. Petr Blažek, Ph.D., s nejvyšším možným akademickým titulem v oboru, je doktor historie, tedy člověk, který se systematicky zabývá pravdou, nalezenou zejména v archivech.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc., s titulem získaného za dob "komunismu", si dovoluje podat trestní oznámení a dožadovat se omluvy nad kontextovým zveřejněním důkazů o její spolupráci s totalitním režimem a s největším popravčím odpůrců totality.

Tahle hanebnost, postrádající byť je špetku sebereflexe, je ukázkou síly příslušníků totality i po 30-ti letech od jejich prohry.

Nejde jen tak o nějakou legraci.
Jedná se o další z řady záměrné devastace národa, o pokračování likvidace morálních autorit/elit, o prosazování šmelinářů, tunelářů, zlodějů a dalších šmejdů.
Kolektivismus takovýchto šmejdů je základem třídního boje, který pokračuje. Čím více šmejdů bude slyšet, tím více budou vládnout.

Každá individualita, vzdělanost a nadhled, natož pak morální postoj, musí být zlikvidován.


PS: Zažil jsem kolektivní nadvládu šmejdů, tedy totalitu. Dnes se kolektivní nadvláda šmejdů bezostyšně vrací a ještě k tomu využívá PR, placeného ze zneužitých EU dotací, vlastněná média a nakonec i soudní systém.

Akce: Vidkun Quisling stále dokola

Autora nevím jistě. Tuším, že pan Viktor Doležal.

Přemýšlím o motivacích všech kolaborantů se zločinným komunistickým režimem a když na chvilku opomenu programově bezohledné kariéristy, kterých za každého režimu opravdu není většina, pak zbývají jen lidé, kteří chtějí dopřát své rodině, dětem i sobě, alespoň standardní život.

Bylo to tak za protektorátu, za komunistů, na "divokém západě" v devadesátkách, v období opoziční smlouvy a je to tak stále, i za Babišovců, tedy oživlých StBáků.

Ti, co mají zbytky cti sice kolaborují, ale nedemonstrují to příliš veřejně, jen v míře nezbytně nutné.

A pak jsou Ti další, "srdcaři", co si to musí ospravedlnit, dokázat ostatním, že oni to myslí dobře, mají srovnané svědomí, že s kolaborací je např. možné měnit věci zevnitř, samotnou kolaborací omlouvají své "rodinné" svědomí.

Až po Babišismu přijde např. komunismus, anarchismus, Kotlebismus nebo totalita, vždy budou připraveni ti správní "srdcaři" obhajovat do poslední kapky krve svůj svědomitý přístup.
Kolaborace "srdcem", jako možnost věřit v dobro, přes jistou oprávněnost zajistit rodinu, je neskutečná zrůdnost. Je to minimálně druhá mocnina zla, páchaného na sobě.

Nejsem soudce, ale před takovými lidmi klobouk nesmekám, i když to myslí zcela "upřímně".